DIANA - ARTEMIS SV.EUSTACH SV.HUBERT PAMÁTKY
 | Zdroj
myslivost/Stráž myslivosti
www.myslivost.cz |
DIANA (ARTEMIS) - bohyně lovu
Lidé dávných věků, v bázni před neznámem, před neviditelnou je obklopující mocí, uctívali síly přírody. Byl to nejprve kult stromů a později zvířat, které postupem času přešly v uctívání bohů ve zvířecí či lidské podobě. Hlavní oblibou byl kdysi lov. Pradávní lovci považovali úspěchy i neúspěchy při lovu taktéž za působení nadpřirozených sil a vytvořili si idol, boha, kterému obětovali před odchodem na lov a jemuž děkovali, jestliže byl lov úspěšný.
O bozích lovu ve starověku pocházejí první dochované zprávy z Mezopotámie. Nejstarší známý epos světa "Gilgameš" se zmiňuje o bohu zvěře Sumukanovi. V Babylonii žil velký lovec Nimrud, později zbožněný a jako bohyně lovu byla uctívána též Ištar. V Asyrii byl bohem války a lovu Ninurta. Hetité v Malé Asii uctívali bohyni lovu Rutas, zobrazovanou někdy s jeleními parohy. V Lydii byla bohyní lovu Artimus. Tyto bohyně byly zřejmě prototypem pro Artemis, uctívanou jako antická bohyně lovu ve starověkém Řecku; staří Římané ji nazvali Diana.
Artemis (Diana) byla původně ctěna jako ochránkyně veškeré přírody, bohyně plodnosti a měsíce; proto byla někdy zobrazována s půlměsícem. Byla pokládána za tvůrkyni lovu, sama vášnivou lovkyní.I jiné starověké národy měly svá božstva lovu. Keltové uctívali jelenohlavého Cernunnose, nordickým patronem lovu byl Ullr. U starých Slovanů je pouze z Polska doložena bohyně lovu Dzewana.
Křesťanství nahradilo svými svatými, svými patrony, pohanské bohy. A tak i lovci dostali svého ochránce - sv.Eustacha anebo sv.Huberta. Avšak antika ovlivnila řadu oblastí, včetně umění, všech následujících údobí. Artemis byla většinou potlačena Dianou, její kult se samozřejmě zcela přesunul z oblasti lovectví, do sféry umění.
Postava Diany již od antiky ztělesňovala ideál ženské krásy "sportovního" typu. A nejinak tomu bylo i ve středověku, v baroku i v dobách následných. Ve výtvarném umění - nejen cizím, ale i v našem - pro to nacházíme dostatek důkazů , ať se jadnalo o sochařství, kresbu a malbu, či umělecká řemesla.
Ukázka některých výtvarných děl,
která se u nás dochovala.
V hlavním sále barokního zámku OHRADA (Hluboká nad Vltavou)
je nástropní barevná freska ARTEMIDY (J.J.Werle, 1975).
Zámek HOŠŤÁLKOVY (okr. Bruntál)
Na schodišti tohoto barokního zámku z konce 17.století jsou nástropní malby,
znázorňující sedm antických bohyň, včetně
ARTEMIDY.
 | Zámek Valtice, okres Břeclav.
V ranně barokním zámku v západním
křídle prvního patra bylo ve dvacátých
letech 18. století upraveno
reprezentační apartmá, jehož
vstupní salon má bohatou
malířskou výzdobu, například
malba na stropě se jmenuje
NÁVRAT DIANY Z LOVU |  |
|
 | Plastika DIANY, Praha 5 - Košíře, Cibulka
Původně hospodářská usedlost,
po roce 1817 zde byl zřízen empírový zámeček.
Počátkem 19. století byl areál upraven
jako přírodní park a v romantickém
duchu byl vyzdoben drobnými
architekturami a sochami.
V parku je umístěna mimo jiné též
socha DIANY z doby okolo roku 1820,
stával nad ní sloupový chrámek,
k jehož stavbě byl architekt inspirován antikou. |
|
Malba DIANY, zámek Troja, Praha.
Barokní zámek byl zbudován v letech 1679 - 1705.
Převážná část malířské výzdoby pochází od Abrahama Godyna. Na výzdobě stropů přízemních salonků se podíleli italští mistři Giovanni a Francesko Marchettiové. Ti vyzdobili též lovecký salonek. Středem nástropní malby je výjev zápalné oběti Dianě před zahájením lovu. Po stranách jsou pak dva výjevy zobrazující lov na medvěda a lov na divokého kance.
 | Sousoší Tří Grácií
(lednicko - valtický areál)
Chrámek tří Grácií se nachází
asi 3km od lednického zámku.
Uprostřed půlkruhu na palouku stojí
na válcovém podstavci sousoší
Tří Grácií - Afrodity, Athény
a bohyně lovu ARTEMIDY,
které vytesal z jednoho balvanu
Martin Fischer. |  |
|
 |
Zámek Diana, Rozvadov (okr. Tachov)
Barokní lovecký zámek pojmenovaný jménem bohyně lovu vznikl
roku 1742. Nechali jej zbudovat hrabata Novohradští z Kolowrat.
Ústřední patrový pavilon půdorysu kříže spojují s postranními křídly
kryté zděné mosty. V prvním patře centrálního pavilonku se nachází
freska v výjevem bohyně lovu DIANY.
Kupole je ukončena plechovou siluetou jelena. |
 |
|
 | Diana a Akteón
Valdštejnský palác Praha
Malá Strana
Jedna z nástropních maleb,
kterou vytvořil v roce 1625
italský malířBacci del Bianco,
předlohou byly rytiny
z Norimberských tisků
z druhé poloviny 16.století. |
 |
 | Barokní zámek
Hostivice
(okr.Praha-západ)
Byl postaven v druhé
polovině 17.století.
V interiéru se nachází
nástěnná malba
Diany
ve volné krajině. |
|
*****
- zpět na začátek -
|
